Vzdělávání a výchova dětí

| Podporujeme rozvoj osobnosti dítěte | Environmentální výchova | Nabídka projektového vzdělávání pro děti | Dopravní školička | Školní preventivní program pro MŠ |

Podporujeme rozvoj osobnosti dítěte

Tělesný:

Rozvíjíme pohybové dovednosti dětí, nabízíme dostatek pohybových aktivit, netradičního náčiní, navštěvujeme kurzy předplavecké výchovy, bruslení, lyžování, zúčastňujeme se sportovních akcí, pořádaných pro děti. V maximální míře využíváme hrací prvky a sestavy zahrady mateřské školy pro sportovní aktivity dětí, pro rozvoj hrubé motoriky, lokomoce, obratnosti a fyzické zdatnosti. Podporujeme zdravý životní styl.

Psychický:

Pracujeme podle školního vzdělávacího programu KROK ZA KROKEM CELÝM ROKEM – každá pedagogická pracovnice si dále rozpracovává ve svých třídních vzdělávacích programech podtémata, týdenní plány, dle podmínek věku dětí na hry a zábavné činnosti. Ty se uskutečňují během celého dne ve všech činnostech a situacích, které se v MŠ naskytnou. Formy vzdělávání jsou založeny na přímých zážitcích dítěte, na vyváženosti spontánních aktivit, řízených činností v menších či větších skupinách nebo individuálně, vycházejí z dětské volby, zvídavosti, z potřeby objevovat. Zařazujeme aktivity, obsahující prvky hry a tvořivosti. Nezbytnou součástí je i tvořivá improvizace, pružné reagování na okamžitou situaci. Pedagogové volí vhodné metody a formy práce k dosažení klíčových kompetencí, vytvářejí podnětné prostředí. Probouzejí aktivní zájem v dítěti a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže.

Sociální:

Důležitost poznávání, prožitků, porozumění, komunikace, vytváření příznivého emočního klimatu, sebepojetí, citů, vůle, důvěry, bezpečí, zvládání konfliktů, řešení problémů rozhodování, spolupráce… Je důležité, aby si děti uvědomily vlastní identitu, získaly sebevědomí, sebedůvěru a relativní citovou samostatnost.

 

Environmentální výchova

Hlavní cíle:

Vytvořit u dětí odpovědný postoj k životnímu prostředí – aktivně chránit přírodu

Osvojování si elementárních poznatků o přírodě

Získávání poznatků, týkajících se vody na Zemi, význam čistoty vod a ovzduší pro život

Očekávané výstupy:

Mít znalosti o životě zvířat, ptáků, vodních živočichů, hmyzu, o přírodě, o stromech a rostlinách

Mít vědomosti o planetě Zemi, o významu ochrany životního prostředí

Znát vlastnosti vody, její výskyt ve volné přírodě, význam pro život

Mít poznatky o koloběhu vody v přírodě

Mít vědomosti o vlastnostech vzduchu, jeho významu v přírodě a pro život

Získat poznatky o materiálech našeho prostředí, o třídění odpadu a významu využití tříděného odpadu pro společnost i pro Zemi

Vědět, co se vyrábí ze dřeva, z papíru, ze skla, z kovu, z plastu

Očekávané výstupy - průběžné:

Umět soustředěně pozorovat, zkoumat, objevovat, experimentovat

Umět slovně i výtvarně vyjádřit své myšlenky a pocity

Využívat pohybovou i hudební dovednost, hrubou i jemnou motoriku

Podílet se na ochraně životního prostředí, třídit odpady

 

Nabídka projektového vzdělávání pro děti

Veselé pískání pro zdravé dýchání
hra na zobcovou flétnu - Smějová Hana

Hrátky s angličtinou
seznamování s JA - Bc. Kopečková Jitka

Barevná pastelka
výtvarné tvoření - Baťková Eva, Matýsková Irena, Vacková Lucie

Cirkusové dovádění - pohybem ke zdraví
Šturcová Jana

Zpívánky s pohybem
pěvecký kroužek - Hadačová Irena

Hrátky se slovíčky - logopedická péče o děti
logopedická asistentka – Vladimíra Bráníková

Povídám, povídám pohádku - dramatický kroužek
vede Mgr. Stavárková

 

Dopravní školička

Dítě a jeho tělo

Osvojení si poznatků důležitých k podpoře zdraví a bezpečí – chránit své zdraví a život (moje kolo – přilba, odrazky, reflexní doplňky, bezpečnost v autě).

Upevňování návyků pro bezpečný pohyb dětí v prostorách třídy, školy, obce, města – pohybové hry na barvy (červená – stůj, žlutá – pozor, zelená volno).

Dítě a jeho psychika

Osvojení si elementárních poznatků o významu znakových systémů a jejich funkcí (vyhledáváme některá jednoduchá dopravní značení), rozvíjení paměti, myšlení, logických úvah.

Rozlišování barev důležitých pro provoz v dopravě – vidět a být viděn (co si oblékáme a proč).

Dítě a ten druhý

Seznamování se základními pravidly chování dítěte v dopravním provozu ve vztahu k druhým účastníkům i k sobě - bezpečné chování v silničním provozu. Správné vyhodnocování situace a jednání (hry na dopravu s průkazem pro řidiče dětských vozidel, křižovatka, přechody pro chodce). Vycházky do okolí školy, na dopravní hřiště, pozorování silničního provozu, dopravního značení.

Jak můžeme pomoci sobě i ostatním ve svém okolí v případě nebezpečí, ohrožení života – policie, záchranky a lékaři.

Dítě a společnost

Rozvíjení schopnosti žít ve společenství ostatních lidí – utváření elementárních návyků pro život do budoucna (získávání návyků k základním pravidlům v dopravním provozu, podněcování zvídavosti dětí barevnými pomůckami (hry s obrázky, vyhledávání co k čemu patří a proč ).

Osvojování si významu dodržování pravidel v silničním provozu pro zdraví a bezpečí své i ostatních kolem nás (tematické pracovní listy, obrázky s dopravním námětem).

Dítě a svět

Seznamování s místem, ve kterém dítě žije a vytváření pozitivního vztahu k němu – získání pozitivního životního stylu na silnicích.

Rozvíjení poznatků o prostředí a okolí školy i svého bydliště (bezpečně do školy, na hřiště, do obchodu…).

 

Školní preventivní program pro MŠ

Základním prvkem ochrany před společensky nežádoucími jevy je výchova ke zdravému způsobu života od nejútlejšího věku. Myšleno v pojetí holistickém to znamená ve složce tělesné, duševní a sociální, kdy tyto složky jsou navzájem propojeny a tvoří spolu harmonickou jednotu.

V předškolním věku mezi kompetence podpory zdraví a zdravého životního stylu, které jsou zároveň prevencí společensky nepřijatelných jevů patří

• sebedůvěra, samostatnost a sebejistota

• podpora zkušeností, které poskytují potěšení a touhu účastnit se pohybových aktivit

• schopnost přizpůsobení se životu v sociální komunitě, vnímavý a otevřený vztah k okolnímu světu, schopnost přiměřeně kriticky myslet a rozhodovat se

• seberozvíjení

• motivace k aktivnímu poznávání a prožitkům

• rozvoj tvořivosti a estetického cítění

• systematický rozvoj dovedností, které vedou k osvojení zdravého životního stylu, zdravotní prevence

Sebedůvěra

Přiměřené vědomí vlastní důvěry v sebe je silným ochranným mechanismem. Součástí zdravého životního stylu je i zdravé sebevědomí. Vlastní sebevědomí spojené s úctou k druhému patří k základní životní kompetenci (postoji). Sebedůvěra dětí je podmíněna optimální kvalitou vztahu k dětem v praktickém životě. Takovým uspořádáním společenského života, který umožňuje uspokojování potřeb dítěte a tím i zdravý rozvoj jeho osobnosti. Vztah k dětem je výrazem vyspělosti společnosti. Vztah k dětem a styl výchovy v sobě musí nést respekt dospělých vůči dětem. Děti jako rovnocenní partneři mají v mnoha situacích právo říci ne, když něco nechtějí. Umění říci ne je z hlediska ochrany zdraví velmi pozitivní postoj. Děti nebudou umět říci ne pokusům o nejrůznější manipulace nebo drogovému pokušení, pokud v rodině, mateřské škole či škole není příležitost k vyjádření nesouhlasu. Nesouhlas nebo volba jiné alternativy nemusí být již předem považovány za neposlušnost, vzdor nebo zbytečnost.

K upevnění sebedůvěry dětí slouží zejména pohybové aktivity, hry a hraní. Optimální se jeví spontánní dětské pohybové aktivity bez viditelných zásahů pedagogů, kdy dětem je poskytována možnost volby samostatné činnosti i její obtížnosti. Dítě ví, že si samo může vybrat a vyzkoušet své síly. Je nutné, aby motivace k činnosti vycházela z dítěte a byl respektován jeho zájem, aby pohybová činnost vycházela z vnitřní motivace, z potřeby pohybu, z potřeby zjistit, co umím. V nesoutěživém prostředí, bez potřeby předhonit kamaráda je tělesný rozvoj provázený vědomím odpovědnosti za své zdraví. Dítě je motivované a vzniká posléze i trvalá potřeba pocitu libosti z naplnění potřeby pohybu.

Umění realisticky odhadnout své síly, nepřeceňovat ani nepodceňovat své síly, je prevencí nejen úrazů, ale i posílení pevného postoje vůči budoucím stresům, neúspěchům i pádům, které nepřipravení jedinci později mnohdy řeší zástupným způsobem: agresí, zneužíváním drog, alkoholu nebo jiným negativním způsobem.

Seberozvíjení

Osobní zkušenost a prožitek dítěte dávají vznik základním kompetencím, které mají děti v oblasti zdravého životního stylu a prevence získat. Základní kompetence jsou utvářeny jako znalosti, dovednosti a postoje.

Mezi základní osvojené kompetence předškolních dětí a současně i kompetence v oblasti prevence patří

• znát, co dítěti pomáhá být zdravé a v bezpečí a co mu škodí, znát důsledky požívání některých látek pro zdraví

• rozumět tomu, že způsob života má vliv na lidské zdraví

• zajímat se o udržování svého těla ve zdraví, chápat, že zdraví se musí chránit

• napomáhat vlastnímu zdraví aktivním pohybem a zdravými životními návyky (zdravá výživa a životospráva)

• mít vytvořenou představu o pojmu závislost a o věcech, které ničí zdraví a zkracují život člověka ( cigarety, alkohol, drogy, zneužívání léků)

• vědět, že kontakty s některými lidmi mohou být nebezpečné

• znát pravidla společného soužití ve skupině

• hodnotit své chování i chování druhých

• mít a hájit vlastní názor

• akceptovat kompetentní autoritu

• akceptovat kompetentní autoritu

• vnímat lidi s jejich odlišnostmi povahovými, tělesnými, rasovými, kulturními jako přirozený stav

• přistupovat aktivně k problémům, řešit problémy

• vědět, že je více možností řešení konfliktů

• kontrolovat extrémní projevy svých emocí a nálad

• chování přizpůsobovat sociálnímu prostředí, uvědomovat si sociální role

• spoluvytvářet prostředí pohody ve svém okolí

Pokud nejsou osvojeny uvedené ochranné kompetence jsou tyto děti zasaženy v pozdějším období různými nežádoucími jevy, jako je agresivita, nekázeň, nesnášenlivost, neschopnost řešit problémy, stres a frustrace, dochází i ke sebepoškozování dětí. Důsledkem je poté náchylnost ke zneužívání medikamentů, drog, alkoholu, šikana, násilí, vandalismus, xenofobie apod.

Potřebné seberozvíjení dítěte je vytvářeno osobní zkušeností dítěte. Je podporováno zejména prožitkem během hry. Společný prožitek ze hry je uznáván jako významný faktor sociálního učení. Optimální činností pro hry a hraní jsou přirozené situace skutečného světa. Děti si rády hrají na to, co vidí dělat dospělé a tím, že takovouto činnost zkouší získávají sebevědomí. Hra by neměla být dospělými příliš organizována, měla by se uplatnit kreativita dětí, jejich vzájemná komunikace, radost, tvořivost a estetické podněty i nácvik řešení konfliktů. Dospělí jsou pozorovatelé, partneři ve hře a rádci. Motivace k těmto činnostem musí vycházet z dítěte a musí být respektován jeho zájem. Pak nedochází ani k nedostatečné ani nadměrné stimulaci dětí. Dospělý pomáhá organizovat činnost, ale nevnucuje ji. Výsledkem je i pohoda a zdravé partnerské vztahy ve škole.

Prožitkové učení, kdy dítě se prožitkem a zkušeností učí samo a spontánně je vlastní předškolnímu věku. Nikdy později již dítě nepracuje samo na sobě s takovou intenzitou a efektivitou. Dítě přirozenými cestami sbírá a zpracovává zkušenosti. Zkušenosti získává především tím, že něco dělá a to co dělá prožívá. Mentalitě předškolního věku není vlastní organizované, hromadné vyučování frontální metodou. Není proto vhodné vyrábět speciální protidrogové či jiné preventivní programy pro předškolní věk.

Sociální hry a hraní rolí navozují modelové situace. Nabízejí bezděčné učení s možností zařadit se mezi své vrstevníky v dětské skupině a budovat mezi nimi své postavení. Učí ohleduplnosti, společensky přijatelnému způsobu řešit konflikty a spory, spoluvytvářet prostředí pohody ve třídě a dětské skupině. V dítěti se vytváří pocit základní jistoty, že takovýto svět je správné místo pro život a dítě je v pohodě. Výsledkem je nastavení dětské psychiky, které lze vyjádřit větou „já jsem správný a na správném místě„. V dospělosti se tomu pak říká zdravé sebevědomí, optimismus, pozitivní myšlení.

Dobrou aktivitou je mimo námětové hry i společná stavba nebo společná kresba na jeden námět. Společná kresba není součtem kreseb jednotlivců. Při kresbě jednotlivci reagují jeden na druhého a podle toho je kresba rozvíjena. Při společných stavbách děti diskutují, hledají a navrhují řešení. Dospělého potřebují jen jako rádce a diváka.

Rozvoj společenských vztahů a komunikační dovednosti podporuje vhodně i dramatická výchova. V předškolním věku se věnuje pozornost dramatickému vyjadřování představ, pěstování dovednosti vyjádřit své pocity. Formou dramatu lze děti postavit do situace kdy individuálně reagují – lhostejně, zvědavě, se zájmem, konstruktivně. Tyto dramatické prožitky dětí, které nejsou v průběhu hry pedagogem ovlivňovány, jsou později základem pro vzájemné vysvětlování, objasňování a odpovědi na otázky. Ze strany dospělého tedy nejsou pouze předávány již hotové poznatky prostřednictvím poučování a vysvětlování. Nedochází k příliš racionálnímu, hotovému a uzavřenému výkladu světa. Nejde o to naplnit dětskou mysl, ale probudit aktivní zájem dítěte objevovat a uplatnit a ukázat co umí, zvládne a dokáže.

Hrově motivované činnosti dramatické, námětové a konstruktivní slouží k osvojování pojmů a poznatků zdravého životního stylu.Realizace v činnostech, které odpovídají seberozvíjecím potřebám dětí, prevence poškození zdraví a zdravý životní styl jsou smyslem výchovně vzdělávací práce s dětmi, jež umožní dětem osvojit si prvky prevence.

Pedagogové vedou výchovnou práci skrytě ale cíleně a dávají dětem základy prosociálního chování a tedy i prevence šikany, násilí a jiných sociálně patologických jevů. Výchovně vzdělávací práce, jejíž smysl spočívá v prožitku dítěte a ne pouze v přípravě na školu, plní podmínku k vytvoření správných kompetencí ke zdravému životnímu stylu a tím i k prevenci společensky nežádoucích jevů.

Rodiče, mateřská škola a prevence

Mateřská škola může při dobré spolupráci s rodinou mnoho již založených rizikových prvků chování eliminovat. Navození otevřeného a oboustranně prospěšného vztahu s rodiči je proces, do kterého jsou rodiče vtahováni prostřednictvím dětí. Pohodové, otevřené klima v mateřské škole, dítě aktivní, samostatné a sebejisté, zlepšuje spolupráci s rodiči a jejich podporu školní práce a samozřejmě rodiče zpětně pozitivně ovlivňuje.

Stát, obec a mateřská škola

Předškolní vzdělávání je dnes vnímáno mimo jiné také jako důležitý počátek pozitivního socializačního procesu, který je významný pro další rozvoj dětí a jejich společenské začlenění. Je tím zároveň naplňována i Úmluva o právech dítěte a strategický program Světové zdravotnické organizace pro Evropu „Zdraví pro všechny ve 21. století“

Optimálním preventivním působením je důsledná realizace Rámcového programu pro předškolní vzdělávání – vlastním zpracovaným Školním vzdělávacím programem pro naši MŠ „Barevná klubíčka“.

Robert Fulghum:

Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce

O všechno se rozděl.

Hraj fér.

Nikoho nebij.

Vracej věci tam, kde jsi je našel.

Uklízej po sobě.

Neber si nic, co ti nepatří.

Když někomu ublížíš, řekni promiň.

Před jídlem si umyj ruce.

Splachuj.

Teplé koláčky a studené mléko ti udělají dobře.

Žij vyrovnaně - trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a zpívej a tancuj a hraj si a pracuj.

Každý den odpoledne si zdřímni.

Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě.